Výhody a nevýhody života v různých částech České republiky
Česká republika (ČR) má téměř 11 milionů obyvatel, z čehož migranti tvoří 10,4 % (údaje k 31.12.2023, zdroj Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty). Je rozdělena do 14 krajů, přičemž nejlidnatějšími jsou Středočeský kraj a Hlavní město Praha, nejméně obyvatel naopak žije v Karlovarském kraji. Nejhustěji zalidněným městem je Praha, kde žije přes 10 % obyvatel Česka. Mezi další velká krajská města (nad 10 000 obyvatel) patří Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc.
Cena nemovitosti, či jejího pronájmu, je v České republice ovlivněna řadou faktorů, mezi které patří:
- lokalita (poloha v rámci ČR i v rámci města),
- dopravní dostupnost,
- velikost a typ nemovitosti,
- stav a vybavení nemovitosti.
V případě pronájmu potom cenu ovlivňuje ještě jeho délka a případné zahrnuté služby.
Pro základní orientaci ve výši nájemného v různých regionech České republiky, jednotlivých městech a městských částech doporučujeme navštívit interaktivní cenovou mapu, kterou zpracovalo Ministerstvo financí ČR.
Nejvyšší ceny nemovitostí jsou v největších městech, s Prahou v čele. Praha je v současné době domovem třetiny všech migrantů v ČR, kteří tvoří čtvrtinu jejích obyvatel (údaje k 31.12.2023, zdroj Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty). Vysoká koncentrace migrantů v hlavním městě je dána celou řadou faktorů, včetně dostupnosti práce, vzdělání, kultury nebo existujících příbuzenských vztahů. Vysoká koncentrace obyvatel je pak důvodem významně vyšších cen nemovitostí, nájemného a služeb.
Většina krajských měst má s Prahou srovnatelný rozsah služeb, širokou škálu pracovního uplatnění a na rozdíl od Prahy jsou zde často dostupné kapacity ve školských zařízeních nebo u lékařů. V menších obcích České republiky lze snadno najít velmi dostupné ubytování, většinou je zde však méně možností pracovního uplatnění. To v praxi znamená, že řada lidi bydlí v jedné obci, ale dojíždí za prací jinam.
Česká republika není velkou zemí a navíc je zde relativně kvalitní systém veřejné dopravy. Dojíždění za prací nebo do školy je tak v ČR poměrně rozšířeným fenoménem. Velké metropole (Praha, Brno, Ostrava) jsou výborně propojeny s blízkým okolím, kde jsou často nižší ceny ubytování. Ne vždy ovšem geografická blízkost znamená dobrou dopravní dostupnost, což lze jednoduše ověřit na dopravním portálu IDOS, na Google Maps, na stránkách velkých přepravců (např. Arriva, Regiojet, ČSAD) či na krajských dopravních portálech (např. Pražská integrovaná doprava, Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, Veřejná doprava Královéhradeckého kraje).
Pokud jste se rozhodli začít novou etapu svého života v ČR, stojí za zvážení usadit se mimo území hlavního města. V úvahu připadá například širší okolí Prahy, či některé z krajských měst, která nabízejí výhody většího města, avšak nižší ceny ubytování a lepší kapacity ve státních zařízeních.
Možnosti ubytování
Pokud nezvažujete nákup nemovitosti, máte v České republice následující legální možnosti ubytování.
Nájem
Bydlení v nájmu znamená, že pronajímatel pronajme na základě nájemní smlouvy nemovitost nájemci k dočasnému užívání za úplatu, obvykle ve formě nájemného. Tento vztah je právně regulován občanským zákoníkem, který poskytuje ochranu nájemcům jako slabší straně. Nájemní byt může být ve vlastnictví státu, obce, nebo soukromé osoby.
Podnájem
Bydlení v podnájmu znamená, že nájemce, který má s pronajímatelem uzavřenou nájemní smlouvu, byt dále pronajme podnájemci na základě podnájemní smlouvy. Podnájemní vztah je tedy vždy závislý na existenci nájemního vztahu. Pokud nájemce ukončí svou nájemní smlouvu, automaticky tím končí i podnájemní smlouva, což může pro podnájemce znamenat nepříjemnosti, pokud nebyl na tento fakt dostatečně upozorněn. Před podpisem podnájemní smlouvy tedy doporučujeme, abyste zkontrolovali nájemní smlouvu a datum jejího vypršení. Podnájemní vztah poskytuje menší ochranu podnájemcům než nájemní vztah nájemcům. Více o tom píšeme ZDE.
Spolubydlení
Při sdíleném ubytování (spolubydlení) je nemovitost společně užívána osobami, které nejsou rodinnými příslušníky. Může mít formu nájemního vztahu, kdy jsou všichni spolubydlící uvedeni v nájemní smlouvě, nebo podnájemního vztahu, kdy nájemce dále podnajímá např. jednotlivé pokoje. Tento typ ubytování je oblíbený zejména mezi studenty a mladými profesionály, kteří hledají cenově dostupné bydlení ve městech, kde jsou vysoké nájmy.
Spolubydlení s cizími lidmi přináší výhodu úspor na nájmu, ale zároveň i výzvy spojené se sdílením prostoru. Je proto důležité si se spolubydlícími zavčas vyjasnit pravidla společného soužití. V Česku je obvyklé, že si spolubydlící kupují potraviny samostatně, jídlo nesdílí, jinak ale sdílí vybavení kuchyně (nádobí, spotřebiče, hrnce, pánve apod.). Obvykle spolubydlící sdílí úklidové prostředky a dělí se o náklady na ně. Spolubydlící se také většinou pravidelně střídají v úklidu společných prostor.
Srovnání výhod a nevýhod samostatného bydlení a spolubydlení
SAMOSTATNÉ BYDLENÍ | |
Výhody | Nevýhody |
– Byt si můžete zařídit, jak si přejete. – Máte dostatek klidu, pokud ho potřebujete. – Nemusíte se domlouvat s ostatními spolubydlícími např. na úklidu společných prostor či hluku. – Můžete žádat o dávky státní sociální podpory, jako je například příspěvek na bydlení. | – Máte vyšší náklady, protože vše musíte platit sami. – Musíte se o mnoho věcí postarat sami (např. vybavit byt nábytkem, zajistit veškeré opravy). – Pokud to po vás pronajímatel požaduje, musíte před podpisem nájemní smlouvy prokázat, že máte zaměstnání a dostatečné příjmy. – Musíte se postarat o placení veškerých poplatků (služby, energie a další). – Musíte přímo komunikovat s pronajímatelem. |
SPOLUBYDLENÍ | |
Výhody | Nevýhody |
– Náklady jsou nižší, než kdybyste bydleli sami. – Poznáte mnoho lidí, a můžete navázat nové kontakty. – Můžete si procvičit češtinu nebo jiné cizí jazyky.Nemusíte byt sami uklízet, či sami zajišťovat případné opravy. – Doma je obvykle někdo, s kým si můžete povídat. – V případě podnájmu je byt již často zařízen (včetně vašeho pokoje). | – Budete žít s lidmi, které jste nikdy předtím neviděli. – Nemusí se vám líbit interiér bytu, a často nebudete mít možnost ho změnit. – Ve sdíleném bytě může být hlučno. – Možná máte jiné představy o společném bydlení než vaši spolubydlící, což může vést ke konfliktům. – Musíte vést se spolubydlícími dialog, komunikovat svoje potřeby a být ochotni přistoupit na kompromisy. – Může být náročné nebo úplně nemožné žádat o příspěvek státní sociální podpory (příspěvek na bydlení). – Sdílené bydlení mezi některými skupinami osob (například mezi rodinou s dětmi a studenty) nemusí fungovat z důvodu protichůdných potřeb. |
Vysokoškolská kolej
Vysokoškolská kolej je ubytovací zařízení, které slouží primárně k ubytování studentů vysokých škol, kteří studují v jiném městě, než mají trvalé bydliště. Ubytování na koleji je pro studenty často finančně výhodné, protože cena kolejného je dotována státem a univerzitami. Pokud má kolej volnou kapacitu, může se zde ubytovat i veřejnost, byť často za méně výhodných podmínek.
Ubytovna
Ubytovna je zařízení určené k hromadnému ubytování osob. Často poskytuje sdílené pokoje mezi několika osobami, což se pojí s nižší úrovní soukromí a komfortu. Ubytovny nejsou primárně určeny pro trvalé obývání, nicméně pro mnohé se stávají místem dlouhodobého ubytování. Hlavní charakteristikou ubytoven je jejich nesourodost. Podmínky ubytování se výrazně liší mezi jednotlivými ubytovnami – včetně cen, vybavení a hygienických podmínek.
Důležité je mít na paměti, že ne vždy vysoká cena ubytování zaručuje odpovídající kvalitu služeb. Podrobnější informace o tom, na co si dát pozor při ubytování na ubytovně, přinášíme ZDE.
Azylový dům
Azylový dům je zařízení, které poskytuje pobytové služby na přechodnou dobu osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, zejména v důsledku ztráty bydlení. Tento typ sociální služby spadá pod sociální prevenci a jeho cílem je nabídnout lidem v obtížných životních obdobích dočasné útočiště a podporu. Azylové domy jsou určeny širokému spektru cílových skupin, včetně mužů, žen, rodin s dětmi, seniorů, obětí domácího násilí, osob s duševními poruchami nebo lidí závislých na alkoholu a drogách. Každý azylový dům se zaměřuje na specifickou skupinu, což umožňuje lépe přizpůsobit poskytované služby potřebám ubytovaných.
Při hledání ubytování v azylovém domě lze spolupracovat se sociálními službami, nebo hledat samostatně. Je nutné vzít v potaz, že i v azylových domech často není dostatečné množství míst. Navíc, některé azylové domy neposkytují ubytování lidem, kteří nemluví česky.
Obecní byt
Řada obcí v České republice disponuje obecními byty, kde je nájemné často výrazně nižší než tržní cena. Nicméně těchto bytů je relativně málo a jejich nalezení často vyžaduje dobrou orientaci na stránkách obce/městské části, popřípadě i komunikaci s úředníky. Může tedy být obtížné na tento typ bytu dosáhnout.
Sociální bydlení
Některé obecní byty či ubytování poskytované neziskovými organizacemi mohou být součástí systému sociálního bydlení, které je určeno rodinám i jednotlivcům v bytové nouzi. Život v sociálním bytě je spojen s dodržováním běžných povinností nájemníka, jako je platba nájmu a udržování dobrých vztahů se sousedy. Současně je nájemcům poskytována podpora sociálního pracovníka, který jim pomáhá zlepšit jejich obtížnou životní situaci. Pokud máte zájem o sociální bydlení, je vhodné obrátit se na sociální nebo bytový odbor v místě vašeho trvalého či aktuálního pobytu, případně na neziskovou organizaci, která se zabývá podporou lidí v bytové nouzi. V menších obcích je možné kontaktovat také starostu. Tak jako obecních bytů, i sociálních bytů je obecně v České republice nedostatek.
Doklad o ubytování pro úřady ČR
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv výše zmíněnou možnost ubytování, budete jakožto cizí státní příslušníci potřebovat doložit Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky (OAMP MV ČR) doklad o ubytování. Osoba, která vám zajišťuje ubytování, má zákonnou povinnost vám tento doklad vystavit. Doklad je nezbytnou součástí většiny žádostí o pobytové oprávnění v ČR a také žádostí o dočasnou ochranu.
Existuje několik druhů dokladu o ubytování:
- doklad o potvrzení vlastnictví bytu/domu,
- doklad o oprávněnosti užívání bytu/domu (tím se rozumí nájemní/podnájemní smlouva, nebo smlouva s podobným obsahem),
- písemné, nebo elektronické potvrzení souhlasu vlastníka, nebo oprávněného uživatele bytu/domu s vaším ubytováním. Písemné potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pronajímatele.
Více informací o náležitostech, které tyto dokumenty musí splňovat, naleznete na Oficiálním webovém portálu pro cizince.
Při podání žádosti si pracovníci příslušného úřadu zpravidla budou chtít vámi doložený doklad o ubytování ponechat. Proto nikdy nepředkládejte úřadům svůj exemplář nájemní/podnájemní smlouvy! Přineste buď úředně ověřenou kopii, kterou si můžete pořídit na pracovištích Czech POINT, nebo se domluvte s pronajímatelem a vyhotovte smlouvu ve více vyhotoveních.
V poslední době se stále častěji stává, že migranti, kteří jsou v těžké životní situaci, předkládají MV ČR falešná potvrzení o pobytu a nájemní smlouvy, které zakoupili na internetu. Může tak být protože:
- bydlí bez nájemní smlouvy;
- bydlí v prostorech, které nejsou určeny nebo zkolaudovány k bydlení (často se jedná o tzv. ateliéry, nebo kancelářské prostory, které byly na bydlení předělané);
- bydlí v bytě, kde jsou komplikované vlastnické vztahy (více vlastníků, vlastníci pobývající v zahraničí, byt je družstevní a je pronajímán bez souhlasu ostatních členů družstva);
- bydlení pronajímá osoba, která je sama v nájmu, bez souhlasu majitele (nepovolený podnájemní vztah).
Mějte však na paměti, že máte zákonnou povinnost hlásit Odboru azylové a migrační politiky adresu, kde opravdu bydlíte. Předložení falešných dokladů je trestným činem a osoby, které předloží falešné doklady, mohou být trestně odpovědné. To může vážně zkomplikovat jejich možnost získat povolení k pobytu v ČR, či to může ohrozit jejich pobytový status. Navíc vám na uvedenou adresu bude doručována korespondence od MV ČR, pojišťovny, finančního úřadu apod. Pokud tam skutečně nebydlíte, tato pošta vám nebude doručena, což může mít širokou škálu následků, včetně zrušení povolení k pobytu. Myslete i na to, že pracovníci OAMP se vás mohou zeptat na detaily ohledně uvedeného ubytování, rozšířené jsou i kontroly přímo na uvedené adrese.
Na co dát pozor:
- Potvrzení o zajištění ubytování může vystavit pouze vlastník, nebo osoba pověřená vlastníkem k tomuto úkonu. Může se stát, že majitel po vás bude chtít nějaký drobný poplatek za vyhotovení potvrzení (např. kompenzaci za ověření podpisu). Tento případný poplatek je však výrazně nižší oproti nelegálnímu nákupu potvrzení o ubytování na internetu. Pro představu ověření podpisu na Czech POINTu stojí 50 kč za jeden podpis na listině.
- Co nejdříve si v katastru nemovitostí zkontrolujte, že nemovitost není zkolaudována jako nebytový prostor, a je tedy určena k bydlení.
Tuto informaci lze ověřit na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. V poli „Vyhledávání jednotky” zvolíte adresu nemovitosti, kterou chcete ověřit. Pokud se nejedná o družstevní byt, kdy je vlastníkem celé nemovitosti družstvo, zobrazí se vám seznam bytových jednotek na příslušné adrese. Pokud je bytová jednotka, o kterou máte zájem, určena k bydlení, bude po jejím rozkliknutí v kolonce „Způsob využití” uvedeno slovo „byt”. Po zadání kódu captcha zde můžete ověřit i vlastníka bytové jednotky. Stejný způsob vyhledávání můžete použít i pro nemovitost, která není rozdělena na bytové jednotky.
Na koho se můžete obrátit
V případě problémů s ubytováním se můžete obrátit na neziskové organizace pomáhající migrantům. V Praze je to Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Organizace pro pomoc uprchlíkům, Charita Česká republika, InBáze, Integrační centrum Praha či Poradna pro integraci. Podrobnější seznam pomáhajících organizací v Praze naleznete na portálu metropolevsech.eu.
V každém kraji působí také Centra na podporu integrace cizinců (CPIC) provozovaná Správou uprchlických zařízení MV ČR. Jejich kontakt, stejně tak jako kontakt dalších neziskových organizacích působících v krajích, naleznete v podrobném seznamu, který zveřejnila kancelář veřejného ochránce práv.